snímače x - T-MaR - předn. č. 9-3

snímače x - T-MaR - předn. č. 9-3

stav technologie, mechanizace a zen staveb CW01 - Teorie men a regulace ZS 2010/2011 9. 3 2010 - Ing. Vclav Rada, CSc. TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Dal pokraovn o principech

A VR - ZS 2009/2010 men TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men fyziklnch veliin elektrick veliiny Elektrotechnick men lze rozlenit do skupin i oblast podle obecnch nebo specifickch kriteri zvislch na elu lenn. A Do skupiny Zkladnch elektrotechnickch men jsou zaazena men zkladnch elektrotechnickch veliin: VR - ZS 2009/2010

- napt - odporu - proudu - kapacity - vkonu - induknosti MEN TEORIE A PRINCIPY TMaR Men fyziklnch veliin elektrick veliiny Ostatn men elektrotechnickch veliin (vtinou odvozench i odvoditelnch, ppadn vypoitatelnch, ze zkladnch men, kdy jsou takovto komplikovan pstupy nahrazeny pmo pstrojem obsahujcm

ve potebn nap. mikropota pro numeA rick vpoty atd. z tch nejznmjch sem pat men vkonu / pkonu i cos takto definovno jen pro jednoduchost) - jsou zaazeny do jedin skupiny Pokroil elektrotechnick men. VR - ZS 2010/2011 TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men napt: Pstroj: voltmetr Zapojen: paraleln ke zdroji i spotebii (k potencilovmu rozdlu)

VR - ZS 2009/2010 V TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men napt: G V RZ V MC PSTROJ

ZDROJ VR - ZS 2009/2010 alternativn zapojen MCHO PSTROJE ZT MEN TEORIE A PRINCIPY TMaR Men vych napt pouit napovho dlie: Aby byl V-metr schopen mit vy napt (UG) a to prv nkrt vy mus bt pouit napov dli zde odporov. Problmem napovch dli je, e odpor R1 mus bt podstatn men ne vnitn odpor V-metru za dostaten se povauje, pokud hodnota vzjemnho pomru tchto odpor bude minimln 100, lep je 1000.

Odpor R2 je v praxi zt neboli spotebiem a jeho hodnota je tud dna (a vtinou se ned ovlivnit) pak mus bt pouit (jako speciln varianta) mic pstroj s vysokm vnitnm odporem. VR - ZS 2010/2011 TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men vych napt pouit napovho dlie: R1 G ZDROJ VR - ZS 2009/2010 UG - Um MC PSTROJ

ODPOROV DLI UG R2 Um V TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men vych napt pouit napovho dlie: Napov dli sn napt (UG) v pomru hodnot celkovho odporu (R1 + R2) a dlho odporu (R2) na rove Um: Um / R2 = (UG Um) / R1

R1 = R2 * ( UG / (Um 1) ) Dlic pomr napovho dlie a hodnota zkladnho odporu v dlii jsou dny vztahy: n = UG / Um R1 = R2 * ( n 1) VR - ZS 2009/2010 TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men vych napt pouit napovho dlie: Napov dli sn napt (UG) v pomru hodnot celkovho odporu (R1 + R2) a dlho odporu (R2) na rove Um: Um / R2 = (UG Um) / R1

R1 = R2 * ( UG / (Um 1) ) Dlic pomr napovho dlie a hodnota zkladnho odporu v dlii jsou dny vztahy: VR - ZS 2009/2010 n = UG / Um R1 = R2 * ( n 1) MEN TEORIE A PRINCIPY TMaR Men vych napt pouit napovho dlie: Druhm problmem je, e odpory dlie mus tak snst (vydret) prochzejc proud - jejich vkonov hodnota (tzv. wat neboli hodnota dovolen i ppustn wattov zte jednotlivch prvk dlie) mus respektovat tento prochzejc proud.

V nkterch ppadech (a to pouze u stdavho napt) mohou bt msto odpor pouity kondenztory. Jin verze pro stdav napt je vyuit transformtoru se sniujcm pomrem. VR - ZS 2010/2011 TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men proudu: Pstroj: amprmetr A Zapojen: sriov ke zdroji i spotebii (aby pstrojem protkal ak-tivn pracovn proud)

VR - ZS 2009/2010 TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men proudu: A G ZDROJ VR - ZS 2009/2010 MC PSTROJ RZ

ZT MEN TEORIE A PRINCIPY TMaR Men proudu: Hodnota proudu je dna Ohmovm zkonem: U = R * I napt je dno nsobkem odporu a proudu nebo I=U/R To znamen, e velikost proudu zvis na hodnot napjecho napt (napt zdroje UG) a hodnot ztnho odporu Rz. VR - ZS 2009/2010 TMaR

MEN TEORIE A PRINCIPY Men vkonu / pkonu: Pstroj: W wattmetr obsahuje vdy dv sti = pro men pipojenho napt a pro men prochzejcho proudu vchoz vztah: P=U*I VR - ZS 2010/2011 nebo

N=U*I MEN TEORIE A PRINCIPY TMaR Men vkonu / pkonu: Zapojen: principem je souasn sriov a paraleln ke zdroji i spotebii (aby pstrojem protkal aktivn pracovn proud a pstroj byl zrove pipojen i na pslun potencilov rozdl) VR - ZS 2010/2011 TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men vkonu / pkonu:

W G ZDROJ VR - ZS 2009/2010 MC PSTROJ (elektromr) RZ ZT TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY

Men vkonu / pkonu: A G ZDROJ VR - ZS 2009/2010 MC PSTROJ MC PSTROJ V RZ ZT TMaR

MEN TEORIE A PRINCIPY Men (vykonan) prce: Pstroj: Ws elektromr Obsahuje vdy ti sti = pro men pipojenho napt, pro men prochzejcho proudu a pro uren doby po kterou proud prochzel (pracoval) vchoz vztah: A=P*t VR - ZS 2010/2011 nebo

A=U*I*t MEN TEORIE A PRINCIPY TMaR Men prce: Zapojen: obdobn, tj. sriov a paraleln ke zdroji i spotebii proto, aby pstrojem protkal aktivn pracovn proud a pstroj byl zrove pipojen i na pslun potencilov rozdl + (navc, protoe fyzikln veliina prce je dynamickou veliinou) asov uren = odmen doby po kterou proud protkal (pracoval) VR - ZS 2010/2011

TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men prce: Ws G ZDROJ VR - ZS 2009/2010 MC PSTROJ (elektromr) RZ

ZT TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men el. prce nepm men: t men asu A G ZDROJ VR - ZS 2009/2010

MC PSTROJ MC PSTROJ V RZ ZT MEN TEORIE A PRINCIPY Men el. prce: Zapojen 1-fzovho elektromru (pro jednofzov odbr) ve 3-fzov sti. VR - ZS 2009/2010 elektromr

TMaR TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men na 3-fzov sti: V ZT V V 3-fzov ZDROJ

A N V A V V A napt sdruen VR - ZS 2009/2010 napt fzov fzov proud

TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men odporu: Pstroj: Rx ohmmetr obsahuje vlastn zdroj napt a proudu, kter bude protkat menm odporem (proto se nehod kad pstroj pro men libovolnho fyzickho odporu) principiln se vyuv jednoho ze vztah vyjadujcch Ohmv zkon: VR - ZS 2010/2011

R=U/I MEN TEORIE A PRINCIPY Men odporu: Zapojen pm : ohmmetr (paraleln) k menmu fyzickmu odporu (pedmtu, jeho elektrick odpor chceme zmit) obsahuje vlastn zdroj cca 1,5 nebo 3 Vss vy napt se nepouv z provozn-praktickch dvod - pokud se nem vysok Ohmick hodnoty, napklad u isolanch odpor. VR - ZS 2009/2010 TMaR

TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men odporu pmo Ohmmetrem: MC PSTROJ VR - ZS 2009/2010 Rx MEN (FYZICK) ODPOR

MEN TEORIE A PRINCIPY TMaR Men odporu nepm: Zapojen nepm : sriovm amprmetrem (pstrojem mus prot-kat aktivn pracovn proud tekouc menm od-porem) a paralelnm voltmetrem pipojenmi zrove do obvodu s menm odporem je nutn extern zdroj s hodnotami napt a proudu pimenmi menmu odporu VR - ZS 2009/2010 TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY

Men odporu pomoc vpotu z Ohmova zkona: MC PSTROJ A G ZDROJ ss VR - ZS 2009/2010 MC PSTROJ V RZ ZT MEN TEORIE A PRINCIPY

TMaR Men odporu: Men velkch odpor (nap. isolanho): pstrojem megmet pro rozsah od 1 [ M ] ve (a do hodnot jednotek [ G ] podle konstrukce pstroje) obsahuje zdroj zvenho stdavho napt (500 Vst a vce) VR - ZS 2009/2010 MEN TEORIE A PRINCIPY TMaR Men odporu: Men zemnch odpor

pstrojem terrametr pro rozsah od 10 [ M ] ve (do hodnot a stovek [ G ] podle konstrukce pstroje) obsahuje vlastn zdroj cca 200 Vst a vce VR - ZS 2009/2010 MEN TEORIE A PRINCIPY TMaR Men odporu: Men velmi malch odpor (nap. pechodovch odpor v kontaktech a spojch) pstrojem miliohmmetr

pro rozsah do 1 (pp. 10) [ ] od hodnot 0,001 [ ] = 1 [ m ] (nebo i mench) vdy v mstkovm zapojen s kompenzacemi pdavnch pechodovch odpor a v pesnch pstrojch i vetn teplotnch kompenzac) m vlastn zdroj malho stejnosmrnho napt (cca 1 a 3 V) VR - ZS 2009/2010 TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men primr na transformtoru: U1 L1

N1 U2 sekundr L2 N2 Pevodn pomr: ktr = U2 / U1 = I1 / I2 = N2 / N1 VR - ZS 2009/2010 TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY Men na transformtoru:

A A U1 G V L1 N1 VR - ZS 2009/2010 U2 L2 N2 V

RZ TMaR MEN TEORIE A PRINCIPY a to by bylo k informacm o men el. veliin (skoro) ve VR - ZS 2009/2010 99.... Tmata VR - ZS 2009/2010

TMaR

Recently Viewed Presentations

  • NRCS TR55 - Small Watershed Hydrology

    NRCS TR55 - Small Watershed Hydrology

    TR-55 Methodology: Sub-area/Reach Concepts "Reaches" represent the configuration of flow paths within the watershed. Storage routing (Lakes, Structures, Wetlands, etc.) and Channel Routing take place within a Reach. All WinTR-55 modeled watersheds end with the final stream reach terminating ...
  • District Annual Report 2014-2015 Donnie W. Evans, Ed.D.

    District Annual Report 2014-2015 Donnie W. Evans, Ed.D.

    The core business of schools and the school district is teaching and learning which influences all decisions and activities in the district. All children can achieve at high levels and it is the responsibility of educators to create environments where...
  • Week 29 Stations - bcsc.k12.in.us

    Week 29 Stations - bcsc.k12.in.us

    Week 29 Stations. Directions: ... You will find a lot of links to help you in writing your own poem. You may use the computer to write your poem or write it free style on paper. ... Listen to manager...
  • Lab Tools, Tips & Techniques Precision soldering of

    Lab Tools, Tips & Techniques Precision soldering of

    BJT for Lab 3. Lab 3 amplifier board with. immersion tin plating. Lead-free HASL plating. On HASL-plated boards, the plating is thick enough that you can place a component like this on a trace and (after applying flux), you can...
  • Natureza das enzimas velocidade A+BC+D equilbrio C   D

    Natureza das enzimas velocidade A+BC+D equilbrio C D

    Calsses de enzimas cobertasd Glycoside Hydrolases (GHs) : hydrolysis and/or rearrangement of glycosidic bonds (see CAZypedia definition) GlycosylTransferases (GTs) : formation of glycosidic bonds (see definition) Polysaccharide Lyases (PLs) : non-hydrolytic cleavage of glycosidic bonds Carbohydrate Esterases (CEs) : hydrolysis...
  • The Great Gatsby by F. Scott Fitzgerald

    The Great Gatsby by F. Scott Fitzgerald

    The Great Gatsby Characters ... as cuff links Dan Cody employer and mentor to Jay Gatsby Taught Gatsby lessons on ladies and money Henry Gatz James Gatz's (Jay Gatsby) father poor farmer from North Dakota The Green Light Gatsby can...
  • FN303-WSV - Indiana University Bloomington

    FN303-WSV - Indiana University Bloomington

    A recipe is a formula by which measured ingredients are combined in a specific procedure to give predetermined results ... (check ratio of ingredients) determine total weight of new yield = portion weight by total # of portions desired Percentage...
  • The Adjunct Faculty Certification Institute

    The Adjunct Faculty Certification Institute

    The Institute was originally implemented at the Muncie campus through a grant in 2015. The AFDI was modeled after the Faculty Development Certification program at Valencia College. Three additional campuses (Evansville, Richmond, and Terre Haute) developed an AFDI program modeled...